Projekt 2078 CEE 78, byl podpořen nizozemskou nadací AVALON, probíhal od roku 1997. Cílem projektu bylo připravit podklady pro vlády všech zúčastněných sedmi zemí pro návrh státních programů v zemědělství, které budou řešit problematiku ochrany biodiverzity v chráněných územích a budou srovnatelné s legislativou EU. Hlavním úkolem bylo zajistit činnost národní expertní skupiny, která připravovala potřebné podklady pro vládu ČR na základě dat z vybraných regionů (Bílé Karpaty, Litovelské Pomoraví, Podblanicko).
Projekt považujeme za velmi úspěšný, neboť výsledky projektu byly převzaty do „Programu rozvoje venkova a zemědělství", vládního dokumentu, který Česká republika předložila Evropské unii, jako jeden z podkladů pro program SAPARD a tento program pak ve výše uvedených regionech poskytoval ekologicky zaměřené dotace zemědělcům až do doby vstupu ČR do EU. Výsledky projektu byly dále rozvíjeny Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky, pracoviště v Brně a sloužily pro návrhy agroenvironmentálních dotací programu HRDP po vstupu ČR do EU.

Projekt, který financovala německá nadace Heindrich Boell Stiftung, začal v roce 1995 a v roce 2001 byl dokončen. Pomocí projektu se podařilo vytvořit informační systém ekologického zemědělství a prezentace celého systému na Internetu. Bylo podpořeno vydávání časopisu „Bioměsíčník" pro trvale udržitelný život a časopisu Bulletin Ekologického zemědělství. Byla založena kontrolní a certifikační instituce Kontrola ekologického zemědělství (KEZ), o. p. s., pod jejímž vedením probíhalo školení a profesní příprava inspektorů. Podařilo se dokončit nový systém kontroly zemědělců, zpracovatelů a obchodníků s bioprodukty a vývoj informačního systému kontroly ekologického zemědělství.
Významná byla také spolupráce na přípravě věcného záměru a paragrafového znění připravovaného nového zákona o ekologickém zemědělství. Tento zákon již vstoupil v platnost a je významným přínosem pro další rozvoj ekologického zemědělství v České republice.

Ekologické centrum hl. m. Prahy „Toulcův dvůr" bylo společným projektem hnutí Brontosaurus Botič a Nadace FOA, který byl zahájen již v roce 1994. Za podpory americké nadace Rockefeller Brothers Fund sídlící v New Yorku, začal v roce 1997 a skončil v roce 1999 dílčí projekt, který podpořil aktivity ekologického centra Toulcův dvůr. Dotace byla poskytnuta na rozvoj dětské biofarmy a také na podporu marketingu odbytu biopotravin.
Od začátku projektu byla velká pozornost věnována rozvoji dětské biofarmy. Byla přijata a finančně podporována manažerka dětské biofarmy. Jejím úkolem bylo pečovat o domácí zvířata na farmě a o zemědělskou půdu. Nově byly pořízeny do areálu Toulcův dvůr dva koně. Jedním z důvodů jejich pořízení bylo zprostředkovat hypoterapii pro děti.
Projekt „Biofarma" organizovaný ZČH Brontosaurus Botič pokračuje dále úspěšně v činnosti až do současné doby
Do poloviny roku 1999 byl dále z projektu finančně podporován manažer „Bioklubu" Jehož činnost byla zaměřena na distribuci „bioboxů". Jedná se o papírové boxy se zeleninou a mléčnými a pekařskými výrobky, které jsou na základě objednávky dodávány zájemcům formou dovážky do domu.
„Bioklub" pokračuje ve své činnosti i po ukončení projektu a je v podstatě finančně soběstačný.

FOA byla partnerem v pilotním projektu Evropské unie „Rudolf", program Leonardo da Vinci. Dvouletý projekt Rudolf sdružil 17 partnerů z 9 zemí EU. Celkový rozpočet projektu: 13 627,- EUR.
Hlavním cílem bylo vytvořit a rozšířit model pro odborné školení, který bude vhodný pro oblast ekologického zemědělství. Projekt měl vytvořit více specializovaný systém trvalého vzdělávání, který by odrážel holistické pojetí ekologického zemědělství, reagoval na poptávku trhu a současně využíval inovativních technologií, zejména interaktivní komunikaci pomocí internetové platformy, distančního vzdělávání a multimédií. Cílovou skupinu tvořili především poradci, konzultanti a učitelé.

Projekt Soil and water management in agricultural production in urban areas (SWAPUA) (1999 až 2002)

Jednalo se o tříletý projekt ve spolupráci s holandskou nadací ECT. Jeho cílem bylo zmapovat stav městského zemědělství v zemích střední a východní Evropy a možnosti jejího dalšího rozvoje. Do projektu bylo zapojeno pět států. Jako pilotní města byla vybrána Praha a Hradec Králové.

V prvním roce byly aktivity zaměřeny na sběr dat formou dotazníkového šetření zejména z řad zahrádkářů, kteří byli vybráni jako reprezentativní vzorek. Byl navázán kontakt se Svazem zahrádkářů a potvrzena vzájemná spolupráce.

V druhém roce trvání byl natočen filmový dokument „Best practice" (ukázkové příklady realizace městského zemědělství v pilotních městech). V Praze jsme zvolili Ekologické centrum hl.města Prahy - Toulcův Dvůr a v Hradci Králové jsme pro tento účel vybrali vzorovou zahrádkářskou osadu Malšovice a ekologickou zahradu léčivých rostlin.

V posledním roce byla vypracována studie rehabilitace a rozvoje zahrádkářské osady „Obora" Hradec Králové - Věkoše, která je ukázkou moderního multifunkčního řešení zahrádkové osady. Autorem je zahradní architekt Ing. Martin Weber, člen řešitelského týmu. Vypracovaná studie byla dle dohody předána Svazu zahrádkářů v Hradci Králové k jejich volnému použití. Navržená studie byla také uveřejněna v časopise „Zahrádkář", jako zahrádkářská osada budoucnosti. V červnu 2002 byla studie též prezentována na závěrečné mezinárodní konferenci v Sofii, kde byly představeny výstupy jednotlivých účastníků projektu. Hovořilo se zde o budoucnosti zemědělských aktivit na území měst a byla zdůrazněna hlavně multifunkčnost těchto ploch.

Navržený projekt byl příspěvkem k podpoře zahrádkářského hnutí v ČR.

Projekt Tvorba ekologické sítě a agrolesnická a kulturní a výchovná východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Socotra v Jemenské republice (1999 až 2004)

Projekt realizovaný v rámci bilaterální zahraniční rozvojové pomoci byl financován ze státního rozpočtu - Ministerstva zemědělství ČR. Objem prostředků činí 3 688 tis.Kč. I. etapa projektu byla zahájena v roce 1999 a skončila v roce 2001. V roce 2002 začala realizace II.etapy, která byla ukončena v roce 2004.

Hlavním cílem projektu bylo stanovení zásad trvale udržitelného rozvoje ostrova Socotra v Jemenské republice. Jemenská republika je v současné době jednou z nejméně rozvinutých zemí světa (z hlediska ročního HDP/osobu) a je v souladu s koncepcí Zahraniční rozvojové pomoci ČR a z teritoriálního hlediska prioritní zemí, které je zahraniční rozvojová pomoc poskytována. Projekt korespondoval s národními aktivitami ochrany a rozvoje ostrova Socotra a řeší svými aktivitami část rozvojových záměrů vlády Jemenské republiky na ostrově. Jemenská vláda již v roce 1997 rozhodla o rozvojových prioritách pro souostroví Socotra Archipelago. Rozvojové záměry, bezprostřední cíle a výstupy projektu byly realizovány v souladu se záměry a potřebami EPA/MoWE - přijímající jemenské instituce.
V závěrečném roce 2004 byly uskutečněny dvě pracovní cesty do Jemenu za účelem dokončení aktivit a výstupů Vodohospodářství, Ekoturismu, Expozice EEC, prezentace projektu a fyzického předání jeho výsledků jemenské straně.

Hlavními výsledky projektu byly :

• Pořízení a zprovoznění čistírny odpadních vod ČOV EO 50 s obezděním tělesa proti zatékání dešťové vody pro státní budovy v městě Hadibo
• Pořízení a zprovoznění čistírny odpadních vod ČOV 250 z ČR v areálu nemocnice v Hadibo
• Zajištění a instalace trvalé expozice přírody pro EEC EPA Socotra Branch (Ministerstvo životního prostředí)
• GPS zaměřování a stanovení ekoturistických tras.

Soubor agrolesnických aktivit a koncepce tvorby mapového podkladu (Land Cover) pro návrh územních systémů ekologické stability. Ekologickou síť ostrova Socotra tvoří soustava území s přirozenými ekosystémy, reprezentující rozmanitost přírodních podmínek ostrova a zajišťující trvalé zachování genofondu.
Závěry projektu
Pro jemenskou stranu bylo přínosem poskytnutí českého know-how s realizací vybraných návrhů vyplývajících z řešení bezprostředních cílů projektu ve vodohospodářské oblasti, dále ochrany přírody, ekologie a zlepšení životního prostředí jako cílového stavu na konci projektu.
Uznání výsledků tohoto projektu jemenskou stranou dokládá její zájem o realizaci dalších našich návrhů.
Realizační záměr a bezprostřední cíle projektu snesou v plné míře konkurenci vyspělých dárců. V konkurenci s ekonomicky silnějšími zeměmi však můžeme jen stěží obstát finanční výší poskytované pomoci. Přesto výsledky II etapy projektu Socotra 2000 s celkovým rozpočtem 8,095 mil. Kč/tři roky, jsou velmi kladně hodnoceny jemenskou stranou a v porovnání s projektem UNDP/GEF -YEM/96/, který v letech 1999 - 2001 vykázal čerpání rozpočtu 4,5 mil. USD + příspěvky : UNDP- 2,5 mil.USD + EU-0,5 mil EUR + GB-10 000 .- UKL a v letech 2002-2004 dvakrát 400 000.- EUR, které měl k dispozici pro řešení podobného rozvojového záměru, se kterým se český projekt vhodně doplňoval.

Projekt financovaný TAF PHARE začal být řešen již v roce 1998 a byl ukončen v roce 1999. Jeho řešení probíhalo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR, nizozemskou poradenskou firmou Agro Eco Consultancy a nizozemským Ministerstvem financí, jehož prostřednictvím byly finanční prostředky na projekt poskytovány.

Projekt měl tři hlavní prvky:
1) napojení českých vědeckých pracovníků na průběžně probíhající zemědělský výzkum v Evropě
Evropská unie podpořila vzájemnou spolupráci vědeckých ústavů mezi jednotlivými členskými státy. Proto jsou vyvíjeny snahy o vytvoření užších vazeb českých akademiků s jejich kolegy v EU, kde je stále větší pozornost věnována rozvoji trvale udržitelného zemědělství, a to je také důvod, proč se tento projekt zaměřil na podporu spolupráce v tomto oboru.

2) byly vytvořeny dvě databáze - výzkum trvale udržitelného zemědělství a výzkum produkce rostlin určených pro nepotravinářskou výrobu
Identifikací výzkumu v ČR byla pověřena skupina českých odborníků a její výsledky byly uvedeny v databázi ve formě stručných výtahů tak, aby byly tyto informace snadno dostupné. Databáze byla propojena na obdobné již existující v Německu, Francii, Velké Británii atd.

3) politika trvale udržitelného rozvoje zemědělství a politika výzkumu trvale udržitelného rozvoje zemědělství
Zemědělská politika EU se stále více přesunuje od produkce potravin k zaměření na rozvoj
venkova a ochranu životního prostředí. Tento posun bude mít jistě dopad i na zaměření
výzkumu v EU. Předpokládá se, že se výzkumné ústavy v zemích ucházejících se o přijetí do EU budou moci podílet na řešení výzkumu trvale udržitelného zemědělství.